Naše nynější krize | Masarykův archiv

Ediční poznámka

14. Počátky pokrokového hnutí byly studentsky reformní; napřed literární, později i politické. Rozlišujeme pokrokové hnutí celkové od pokrokové strany. Strany a směry studentské: spolky staročeské a klerikální; spolek Slávia se rozdělil na pokrokáře a na nezávislé. Pokrokové orgány

15. Pokrokové hnutí mezi mládeží (omladinou) dělnickou. Dějiny časopisu Omladina

16. Český student a český dělník se spojují v společné práci sociální. Příčiny a důvody toho spojení: cizí vzory a hospodářská rovnost. Česká otázka studentská pro nás částí otázky sociální. Starší předchůdcové sbližují studentstvo a dělnictvo: Josef Barák, Rudolf Mayer, Karel Sabina. Krize studentská: konstitucionalismus a vyšší vzdělání mas odvádí studenta od otázek politických k otázkám sociálním. Vliv školství českého a zejména české univerzity: český student není již pod tlakem německé univerzity. Proto také žurnalistika, zejména Národní listy ztrácejí vliv, jejž měly jakožto vůdce mládeže na univerzitě německé. Národní program studentský se socializuje. Odsud spojení českého studenta s omladinou dělnickou. Poměr této pokrokové omladiny k sociální demokracii

17. Poměr pokrokového hnutí a zejména pokrokové strany ke straně mladočeské. Pokroková strana jako radikální křídlo strany mladočeské. Shody a neshody

18. Poměr pokrokové strany k realismu

19. Mravní význam reformního hnutí pokrokového: literární svépomoc

20. Potlačování pokrokového hnutí policií a vlasteneckou žurnalistikou. Vliv policejní a žurnalistické sugesce. Čtyři stadia represe vlastenecké. Mladočešství proti staročešství

21. Základní a počáteční směr pokrokového hnutí byl reformně literární. Teprve později dostal se do radikálního směru mladočeského. Literární směr pokrokový podstatně moderní a eklektický. Nedostatek filozofického základu (vliv Nietzschův)

22. Politický program pokrokářský. Požadavky sociální a politické. Poměr toho programu k programu mladočeskému

23. Byla Omladina spolek tajný? Všecek politický okultismus je zastaralý a nepokrokový. Demonstrace Omladiny nevhodnou politickou zbraní. Revoluce nemožná a proti pokroku: revoluce politickým šosáctvím. Vliv výjimečného stavu na pokrokáře. Úsilná činnost literární

Kapitola třetí. První literární orgán pokrokového hnutí

24. Nové proudy, první literární orgán pokrokového hnutí, budí dojem nehotovosti

Kapitola druhá. Vývoj pokrokového hnutí

13. Opět a pořád politika vnitřní. Pryč s Kocourkovem! Citát z Nerudy. Krize není úpadek

12. Chyby vídeňské vlády a její povinnosti v řešení české otázky. Opozice, jaká má být, a vady našeho radikalismu. Program státoprávní a naše politika zahraniční. Socializace i zahraniční politiky

11. Úpadek politického vzdělání ve stranách starších. Mlhavost programu a rozčilenost taktiky

10. Požadavky přesnějšího a vyššího vzdělání politického. Socializace vší politiky. Politika vnitřní hlavním požadavkem

9. Vady a nedostatky směrů nových. Pokračovat na dráze Dobrovského, Kollára, Šafaříka, Havlíčka, Palackého

8. Organizace těchto směrů

7. Mladší a mladí. Nové směry a tužby buditelské

6. Do které míry reprezentuje strana mladočeská a zejména Národní listy celý národ a ideu českou?

5. Úpadek strany mladočeské

4. Boj starších proti mladším. Boj padající strany staročeské proti mladším vedla a vede i strana mladočeská, zejména oficiální orgán strany

3. Starší strany nesprávně pojímají úkoly obrodní podle úzkého hlediska politicko-nacionálního. Nepochopení kulturní plnosti našeho národního programu. Nedostatek politiky vnitřní: národnost má širší a hlubší obsah, než staré strany dovedou hlásat

2. Úpadek je neschopností pokračovat v buditelské práci podle požadavků nové doby. (Historismus a historický empirismus)

1. Krize nezáleží pouze v úpadku politické strany staročeské, ale v úpadku obrodní schopnosti strany staročeské. Co znamená úpadek prvé politické a kulturní strany po naší dvousetleté politické nečinnosti. Pád celého staročeského systému a tím i do značné míry i systému mladočeského

Kapitola první. O naší nynější krizi

Předmluva k prvnímu vydání

25. Nehotovost se jeví zejména v osnovných otázkách životních. Stať o manželství a volné lásce. Vliv Bebelových názorů o ženě a o rodině. Nesprávnost Bebelových názorů. Nesprávná je jeho teorie o přirozenosti a o síle pudu pohlavního. Goethe je Bebelovi autoritou pro volnou lásku. Nedostatečnost filozofie socialistické

26. Naší mládeži je především třeba čistého, nezkaženého žití, je jí třeba čistoty. Nedostatek filozofického základu. Materialismus je filozofií zastaralou, přímo zpátečnickou. Diletantismus a nedostatek vědecké propracovanosti. Eklekticismus a necelost jednotného názoru filozofického

27. Realismus umělecký. Realismus ve smyslu pozitivismu nestačí. Co znamená pozitivistická formule: Konstatovat fakta. Určitost není totožná s neomylnictvím

44. Moderní pojímání státu a jeho významu. Lidové stanovisko politické, co znamená. Státoprávní program a jeho význam. Co jsou domy bez schodů? Kolektivismus a státní právo

56. Organizace studentských spolků

55. Společné hry, sporty a jiné

54. Působení na venkově

53. Národní práce studentstva. Národnost se musí pojímat v širším a v plnějším smyslu

52. Jak se má student zabývat politikou

51. Studium historie

50. Potřeba cizích jazyků a literatur proti naší literární malosti. Kterým cizím jazykům se učit? O němčině. O literatuře anglické a francouzské. O jazycích slovanských: polština, srbština, ruština. (Maďarština)

49. Vzdělání a příprava pro život. Studium odborné, všeobecné a filozofické

Kapitola pátá. O úkolech českého studentstva

48. Poměr realismu a pokrokářství. Proč realismus nechce být stranou politickou. Potřeba organizace práce kulturní. Je realismus abstraktní a pokrokářství konkrétní? Shody a neshody programu realistického a pokrokářského. Potřeba další diskuse pro všechny směry pokrokové. Diskuse pokrokářů pokrokem proti starovlastenecké nehybnosti a neomylnosti

47. Program a směr pokrokářský. Lišíme pokrokovou stranu („pokrokáře“) od celkového pokrokového směru („pokrokovců“). Vývoj pokrokového hnutí a jeho organická diferenciace v jednotlivé směry. Pokroková strana nepokračovala organicky. Důkaz z programu a z politiky pokrokářské. Program pokrokářský neorganickou syntézí různých programů starších a nových. Pokrokářství jako eklekticismus a diletantismus. Odsud jeho nečeskost. Politika pokrokářská de facto zpátečnictví. Historie pokrokářů: hnutí pokrokové, čelící staročeství a mladočeství, pokrokáři opuš-těno přičleněním Národních listů k mladočeství. Národní listy a realismus. Národní listy orgánem nynějšího úpadku starších směrů

46. Filozofický a teoretický podklad strany pokrokové. Její noetický materialismus a tedy liberalismus mladočeský v duchu Národních listů. Potřeba protiliberálního základu pro náš národní program. O úpadku strany staročeské a strany mladočeské nepokročivým liberalismem. Význam nynější krize

45. Omladina. Tajné spolkařství politickou zbraní minulosti. Politika ještě augurstvím. Tajnůstkářství naší politiky. Intrikáni. Augurství takzvaného veřejného mínění: není veřejné politické diskuse. „Tajné“ demonstrace a „tajný“ výjimečný stav

28. Sloh Nových proudů

57. Opět o politické činnosti studentstva

43. Pojem státu. Způsob politické polemiky pana Hajna. „Rakušanství“ realistické a rakušanství pokrokářské

41. Rozum nevylučuje nadšení. Proč Kollár, Palacký a Havlíček kladou takový důraz na rozum a vzdělání? Slovanská „měkkost“ potřebuje rozumového vzdělání. Bez tohoto vzdělání není možný ani charakter. Naše politické kolísání, fantastika a úryvkovitá taktika demonstrační. „Argumentům ulice.“ Potřeba politické disciplíny. Opozice vzdělaná a uvědomělá. Odkud pochází naše politická rozervanost? Naše čtyřstaletá rozervanost politická a sociální. Písně otroka jako symptom doby a naší politické povahy

40. Mickiewicz o potřebě nadšení proti učení Kollárovu a našich buditelů. Nadšení a rozum

39. Proč posud je nadšení pro násilí? Kollár volá po meči; vzor Poláků a našich táborů, hlavně Žižky. Nadšení z násilí, či z práce?

38. Revoluce stará a nová: zrevolucionování lidského ducha

37. Toto mínění o revoluci potvrzují svým učením všichni naši buditelé, zejména Kollár, Palacký a Havlíček

36. Která politická taktika je reálnější, taktika humanitní, či revoluční? Humanitní taktika je netoliko ideální, ale i praktická, nejpraktičtější. Poučení dějin. Pokrok lidské společnosti stal se ne proléváním krve, ale přes to prolévání a proti němu. Malý národ nemůže prospívat násilím. Naše humanitní taktika pro přítomné poměry. Kdy se smíme bránit železem? Hra o život a práce

35. Reformace, ne revoluce! Zásady humanitní taktiky: 1. Je dovoleno se bránit. 2. Revoluce násilná kazí revoluci, totiž revoluci názorů a mravů, a jen tato revoluce zabezpečuje skutečný pokrok a politickou a sociální svobodu. Důkaz z revoluce francouzské. Co znamená humanita proti násilí. Socialisté právem proti násilné taktice: Plechanov, Engels. Problém Raskolnikův: otázka je, ne co dělal Napoleon, ale co mám a smím dělat já. 3. Násilná revoluce je šosáctví. Revoluce je taktika aristokratická, nedemokratická, nelidová. 4. Revoluce je dnes nesmyslná. 5. Havlíček, Bourget, Dostojevskij pro práci. Národ potřebuje nové oběti – oběti práce. 6. Český národ nemá důvodu k násilné revoluci

34. Konflikt humanitního ideálu se skutečností. Konflikt ten existuje, existoval a bude existovat, ale nejde z toho teorie o „skutečném svědomí“. Pan Hajn hlásá de facto darwinistický boj o život. Jeho příklady o tabulkách v Praze a o sněmovním „železe“ ze dne 17. května 1893

33. Humanita absolutní a relativní. Relativní humanita není humanita

32. Princip humanitní je princip český; odsud úkol všech našich stran a směrů: zaujmout k němu určité stanovisko. Týž úkol má strana pokroková – vyslovit se totiž jasně a určitě o principu humanitním

31. Páně Hajnova kritika realismu v Rozhledech příležitostí k této diskusi

Kapitola čtvrtá. Reformace, či revoluce?

30. Postskriptum: Co Kollár klade mládeži na srdce nejvřeleji. Čistota jakožto základ demokratismu mravního, a proto i politického a sociálního

29. Úmysl této kritiky Nových porudů

42. Anarchismus. Podivné nepochopení rozdílu mezi úkladným zavražděním a mezi zkracováním života nemravností a nevědomostí. Cizí vlivy, zejména německé moderní filozofie. Diletantský eklekticismus v politice. Vzdělání pouze beletristické nestačí

58. O národním uvědomění v nynější krizi: zrevolucionovat náš Kocourkov! O lásce k vlasti

sv. 6 | Naše nynější krize [1895]