sv. 9 | Otázka sociální I. Základy marxismu filosofické a sociologické, svazek první [2000]
Spis vyšel nejprve česky (1898), poté v rozšířené podobě německy (Die philosophischen und sociologischen Grundlagen des Marxismus. Studien zur socialen Frage, 1899). Předmětem Masarykovy polemiky je dílo Karla Marxe a Bedřicha Engelse, zejména historický materialismus, teorie třídního boje a komunismu. Rozsáhlé analýzy se zabývají tehdejší krizí marxismu i praxí politiky sociálně demokratických stran.
kniha, česky, 2000, Ústav T. G. Masaryka: Praha / Masarykův ústav a Archiv AV ČR: Praha, Tomáš Garrigue Masaryk (autor) – Jindřich Srovnal (editor)
-
Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické. Svazek první
[1898], s. 9–275
- Evangelický
- Socialismus křesťanský
- Sociologie
- Nesocialisté
- Anarchistická kritika marxismu
- Vědecké a literární časopisy marxistické
- Katolický
- 75. Práce sama hodnoty netvoří. Bez kategorie užitku nedá se pojem hodnoty stanovit. Co tvoří hodnotu práce samé? Práce a pracovní síla
- Holanďané
- Italská literatura socialistická
- Francouzští marxisté
- Anglická a americká literatura socialistická
- Jiní němečtí socialisté
- Spisy Ferdinanda Lassalla
- Spisy Friedricha Engelse
- Slovanští socialisté
- Spisy Karla Marxe
- Pravoslavný
- Soustavné spisy národohospodářské
- 12. Marxův a Engelsův nekritický objektivismus a vulgární materialismus. Jejich dogmatismus
- 11. Marxův a Engelsův výklad materialismu
- Oddíl C: Marxův materialismus pozitivistický
- 10. Marxismus a darvvinismus: Marxova dialektika a moderní evolucionismus
- 9. Marx přetvořuje Hegelovu dialektiku materialisticky
- Oddíl B: Marxův historismus: Dialektika materialistická
- 8. Marx a Hegel. Marxův historismus hegelovský stává se Feuerbachovým vlivem materialistickým: materialismus historický
- Publikace národohospodářské a státovědecké
- 7. Marxův vývoj od německé filosofie k socialismu. Marx filosofem podstatně německým. Německá filosofie méně ideologická, než Marx soudí
- 5. Vývoj evropského myšlení po francouzské revoluci. Filosofie se stává politicko-sociální a vědeckou (pozitivistickou). Marx a Engels pod vlivem nové filosofie německé francouzské a anglické
- Oddíl A: Marxův vývoj vědecký a filosofický
- Kapitola druhá: Marxova-Engelsova noetika a metafyzika: materialismus pozitivistický
- Část druhá. Materialismus historický
- Bibliografie socialismu
- Encyklopedie socialismu od autorů socialistických
- Příručky národohospodářské a státovědecké
- 6. Marx a Engels přicházejí Feuerbachem od hegelovství k pozitivismu. Marx a Feuerbach
- Socialisté
- Oddíl B: Literární pomůcky ke studiu marxismu (teoretického)
- 13. Marxův a Engelsův pozitivismus. Pozitivní věda proti metafyzice a ideologii
- 87. Otázka agrární. Marxovo učení o rentě a jeho teorie hodnotní
- 88. O Marxových dějinách hospodaření
- 89. Souhrnný úsudek o Marxově ekonomice. Význam Marxovy teorie hodnotní: nastává doba práce. Práce jako práce drobná. Demokratická práce proti aristokratickému sportu. Marxův a Engelsův revolucionismus je ještě romanticky aristokratický. Nedostatečnost materialismu
- Dodatek k § 88: Přehled literatury o dějinách hospodářských
- Literatura o Anglii
- Dějiny národů ostatních
- Dějiny hospodaření všeobecné
- Dějiny zemědělství (a feudalismu)
- Dějiny (ruského) míru a zádruhy
- Dějiny řemesla
- Dějiny organizace městské
- Dějiny obchodu
- Dějiny komunikace
- Dějiny námořnictví
- Dějiny chudinství
- 86. Marx o obchodu. Moderní obchodník
- 85. Marx sám rozkládá své dvě hlavní třídy v jednotlivá individua
- 84. Marxova teorie dekadence vyvrací se daty populacioništiky. Marx proti Malthusovi a Lassallovi. Marx pro Darwina a proto také pro – Malthuse. A opět III. svazek Kapitálu proti svazku 1
- 83. Marxovský protiklad kapitalismu a proletarismu. Podstata moderního kapitalismu. Kapitalismus není jedinou příčinou bídy. Celkový stav dělnictva vyvrací Marxovu teorii všeobecné dekadence. Nálada socialistická dekadentní není
- 3. Rozsah a metoda těchto studií
- 2. Vymezení pojmu marxismus. Marx a Engels. Marxisté novější
- 1. Otázka sociální: socialismus a marxismus
- Oddíl A: Rozsah a metoda těchto studií
- Kapitola první: Úkol těchto studií. Pomůcky literární
- Část první. Úvod
- Předmluva k zvláštnímu ruskému vydání páté části Otázky sociální
- 4. Spisy Marxovy, Engelsovy, Lassallovy a jiných socialistických teoretiků. Spisovatelé o socialismu nesocialističtí a některé pomůcky literární
- Předmluva k německému vydání
- 76. Materialistický objektivismus Marxovy teorie hodnotní. Marx proti elementu užitku, ježto ukazuje na motivy. Poptávka neslučitelná s ekonomickým materialismem. Psychofyzické posouzení práce
- 77. Poměr etiky a ekonomiky. Egoismus a altruismus v životě hospodářském. Podstata a metoda ekonomiky
- 78. Marx o práci tělesné a duševní: Práce jednoduchá a složená. Ekonomický materialismus nestačí. Hodnota práce se měří časem. Marxova teorie mzdy je s tím v odporu
- 79. Pojem práce „společenské“. Fetišismus práce
- 80. Dělba práce. Marxův ideál „absolutní disponibility“. Materialismus a primitivismus je neschopen správně pochopit problém dělby a organizace práce
- 81. Dělba práce základem tvoření tříd. Třídy majetkové a pracovní. Engelsův výklad vývoje tříd není jednotný
- 82. Marxovo učení o koncentraci kapitálu je nesprávné: střední stav nemizí, jak učil Marx. III. svazek Kapitálu zase proti svazku I. Bernstein proti Marxovu katastrofismu, nadhodnotě a třídnímu boji
- Předmluva k prvnímu českému vydání
- Dějiny otroctví
- 14. Pozitivistické učení o antropomorfismu. Mýtus a kritika: Ideologie
- 16. Marxova a Engelsova soustava věd. Problém klasifikace a organizace věd, logickya sociálně
- Oddíl C: Sociální ideál a utopismus. Svoboda vůle a historické zákony
- 58. Jak vysvětluje Marx pokrok vůbec? Výklad pokroku musí být nejen sociologický, nýbrž také metafyzický. Návrat ke Kantovi také metafyzickou revizí materialismu?
- 57. Pokroku přímočarého, hromadného a náhlého není. Je budoucí komunismus stavem stacionárním?
- 56. Nejdůležitější stadia vývojová
- 55. Pokrok zároveň odkrokem
- 54. Marx dává větší důraz na vývoj než na pokrok. Pozitivistický impasibilismus. Měřítko pokroku
- 53. Marxova teorie vývoje podle zákona negace negace. Tento katastrof!smus není ve shodě s jeho evolucionismem
- 59. Strach marxistů před utopismem? Co je utopismus?
- 52. Nejasnosti o tom, co znamená vědecký výklad. Jsou u Marxe obecné zákony vývoje?
- Oddíl B: Historické zákony a teorie vývoje
- 50. Historická skica nejdůležitějších názorů o poměru vědomí individuálního k vědomí kolektivnímu
- 49. Obecné vědomí se vyvíjí historicky: uvědomění dějinné
- 48. Hlavní pravidla pro studium poměru individua k mase. Antropomorfistické pojetí masy a společnosti. Je společnost organismem? Pochybená metoda sociologického organicismu. Otázka oprávněnosti celku – většiny – menšiny – individua. Marxismus nerozřešil problém individualismu a kolektivismu (socialismu, obecného komunismu). Velké masy nejsou posledními ženoucími silami dějin
- 47. Psychologie masy: iluzionismus, individualismus a socialismus: komunismus není jen hospodářský, ale je také duchový (logický a etický), ba přímo biologický. Komunismus a materialistický naturalismus
- 46. Psychologie sil historických a zvláště „ženoucích sil ženoucích“. Trojí motivy: psychologické a ekonomické qui pro quo
- 45. Také pojem třídního boje a boje vůbec je neurčitý. Společnost není organizována jen bojem
- 51. Marx a Engels vidí vědeckost historie ve stanovení zákonů, speciálně zákonů přírodních
- 15. Jak Engels vymezuje filosofii. Logika a dialektika
- 60. Názory Marxovy, Engelsovy a jiných marxistů o sociálním programu budoucnosti. Renardova věda o sociálním ideálu
- 62. Toto předvídání neodstraňuje etiku, vědomí a svědomí. Etika a filosofie dějin
- 74. Sociologické a filosofické chyby marxismu mstí se v učení ekonomickém. Vlastní vědecký charakter Kapitálu: nehotovost a kolísání
- 73. Do které míry si byl tohoto rozporu vědom Marx sám?
- 72. Hodnota se nedá vyložit jen prací. Důkazem rozpor mezi I. a III. svazkem Kapitálu. Nadpráce či konkurence? Nejdůležitější pokusy vysvětlit rozpor I. a III. svazku
- 71. Marxův Kapitál teorií kapitalistického vykořisťování: Pojem nadhodnoty předmětem naší kritiky
- Oddíl B: Kritika Marxovy teorie nadhodnoty
- 70. Souhrnná formulace těchto názorů Marxových Engelsem
- 69. Trojí hlavní studium vývoje hospodářského. Zákon negace negace žene kapitalismus ke komunismu: expropriace expropriátorů
- 61. Sociálně-historické předvídání a prorokování
- 68. Vývoj kapitalistického velkoprůmyslu od takzvané původní akumulace
- 66. Marxova teorie hodnotní: statky vyvozují svou hodnotu z práce
- 65. Úkol této části našich studií: konkrétnější vylíčení hospodářských tříd a jejich boje
- Oddíl A: Marxův obraz novodobého kapitalismu
- Kapitola pátá: Boj tříd hospodářských
- Část třetí. Podstata a vývoj hospodářské organizace společnosti
- 64. Marxovo a Engelsovo zaměňování determinismu s fatalismem. „Poměry“ a naturalistický objektivismus vůbec
- 63. Marxův a Engelsův skok do říše svobody: svoboda vůle. Sociální teleologie a sociální ideál
- 67. Směna. Nadhodnota a kapitál. Práce zbožím. Mzda. Účinky stroje a pokroku technického vůbec. Rezervní armáda: poměrné přelidnění. Soustředění kapitálu. Ekonomický fetišismus
- 43. Společnost není organizována ve dvou (třech) třídách
- 44. Neurčitost a neučleněnost pojmů: proletariát a buržoazie
- Oddíl A: Engelsovy „ženoucí síly sil ženoucích“. Třídní boj. Masa a individuum
- b) „Člověk jest, co jí“. Vliv chudoby a bohatství, fyziologický, mravní, intelektuální
- a) Poměry výrobní (směnné, komunikační). Práce. Třídní boj
- 28. Předběžná analýza „ekonomických poměrů“: jejich smysl hospodářský a sociální
- 27. Marxův materialismus historický je pozitivistický, objektivistický historismus a naturalistický ekonomismus. Všemohoucí „poměry“. Marxův ultrapozitivistický amoralismus. Marx a Engels se kolísají a nakonec uznávají také moralismus
- 26. Mladší marxisté: Bax a Kautsky, Konrad Schmidt, Bernstein, Ernst, Cunow, Plechanov (Deville a jiní). Pokus systematického a nematerialistického vymezení historického materialismu
- 25. Definice Engelsovy. Marx a Engels si v různých dobách odporují
- 24. Název „materialismus historický“. Rozličné definice Marxovy
- Oddíl A: Marxistické výměry historického materialismu
- Kapitola třetí: materialismus historický
- 23. Proti materialismu jsou Bax, Schmidt, Stern, Bernstein (Plechanov, Mehring). Návrat ke Kantovi?
- Oddíl D: Mladší marxisté proti materialismu
- 22. Zatímní celkový úsudek o filosofii Marxově: marxismus je eklektický. Nedostatek kritiky a organické syntéze moderních filosofických prvků. Revoluční ateismus
- 21. Objektivismus Marxův. Marxismus reakcí proti subjektivistickému idealismu a romantismu. Marx, Feuerbach, Schopenhauer. Socialistická nálada
- 20. Socialistická popularizace vědy. Dělnictvo a filosofie. Teorie a praxe. Praxe revoluční
- 19. Marxistický naturalismus: socialismus a přírodověda. Demokratičnost a revolučnost přírodovědy
- 18. Marx a Engels jako sociologové. Socialismus a sociologie
- 17. Engels liší zvláštní obor věd historických. Marxův a Engelsův upřílišený historismus. Realismus proti historismu
- c) Takzvané živočišné potřeby životní. „Primům vivere, dein philosophari.“ (Schopenhauer a Comte.)
- 42. Engelsův výklad dvou (tří) velkých tříd a jejich ekonomického boje: ekonomické
- d) Podmanění přírody. Teorie a praxe
- 29. Pozdější výklady marxistů omezují otázku na otázku po stupni ekonomického materialismu. Tím se nevyřizuje otázka hlavní: Jsou poměry ekonomické příčinou všeho kulturního života a jsou jen ony reálné?
- Kapitola čtvrtá: Organizace třídní společnosti: historické zákony a teorie vývoje
- 41. K vývoji ekonomického materialismu: Marx přijímá obecné mínění vědecké
- 40. Marxovo zdůvodnění historie jako exaktní vědy v souvislosti s vývojem novější sociologie a sociálních věd vůbec
- 39. Resumé posavadní analýzy materialismu historického. Vědecký socialismus proti ekonomickému materialismu: Ekonomika pozitivně vědecká není následkem hospodářského komunismu, nýbrž jeho předpokladem. Ideologie pozitivistická a „ideologická“? Znova problém antropomorfismu
- Oddíl C: K vývoji materialismu historického
- 38. Všecky sociálně-historické síly se nakonec redukují na tři základní duševní kategorie: na rozum, cit, chtění. Otázka primátu duševních činností. Schopenhauer, Comte, Kant a Hegel. Marx materializuje Hegelovi dialektiku a dochází tak k Schopenhauerovu primátu vůle. Která je vlastní duševní a historická hybná síla? Otázka spontánnosti. Do které míry jsme svobodni?
- 37. Marx neprohloubil svůj iluzionismus ani psychologicky, ani sociologicky. Marx a Hegel. Každý iluzionismus je zároveň deziluzionismem: filosofie hledá smysl světa a života
- 36. Marxova redukce všech sil sociálních a historických na hospodaření, ekonomický materialismus, vede k prohlášení individuálního vědomí za iluzi. Psychologie – vědomí popírá ekonomický materialismus
- 35. Ekonomický materialismus filosofickým a metodickým primitivismem: mnohost a složitost sociálních příčin vyžaduje přesné srovnávací metody
- 34. Tato kritika se zkouší na některých příkladech ekonomického výkladu historického
- 33. Marx ani Engels materialismu historického nikde nedokázali. Ekonomické poměry nejsou k ideologii ve vztahu kauzálním
- 32. Marxův historismus. Metodické vady historismu upřílišeného. Historismus jako nekritický empirizmus. Co jsou vlastně dějiny? Historismus jako logika fakt. Přítomnost jako obraz minulosti. Historismus jako metodický a etický diletantismus
- 31. Požadavek vědeckosti historie je oprávněný, ale Marx ho nesplňuje. Podstata historické metody. Historická fakta, ale také výklad jejich smyslu: Historie a její poměr k filosofii a k sociologii. Historie materialistická nemožná. Marxův dějinný materialismus – ideologický
- 30. Materialismus historický usiluje o historii přesně vědeckou
- Oddíl B: Materialismus historický úsilím o vědeckou historii: materialismus ekonomický
- e) Historický materialismus a darwinismus i evolucionismus. Engels a Morgan
- K soudobému stavu hospodářskému