sv. 10 | Otázka sociální II. Základy marxismu filosofické a sociologické, svazek druhý [2000]
Spis vyšel nejprve česky (1898), poté v rozšířené podobě německy (Die philosophischen und sociologischen Grundlagen des Marxismus. Studien zur socialen Frage, 1899). Předmětem Masarykovy polemiky je dílo Karla Marxe a Bedřicha Engelse, zejména historický materialismus, teorie třídního boje a komunismu. Rozsáhlé analýzy se zabývají tehdejší krizí marxismu i praxí politiky sociálně demokratických stran.
kniha, česky, 2000, Ústav T. G. Masaryka: Praha / Masarykův ústav a Archiv AV ČR: Praha, Tomáš Garrigue Masaryk (autor) – Jindřich Srovnal (editor)
-
Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické. Svazek druhý
[1898], s. 10–238
- Rejstřík osob
- 108. Engelsova státověda. Stát jako protiklad organizace rodové. Vývoj státu. Stát odumře
- 109. Nauka historického materialismu o státu nedostatečná: podstata a význam státu. Stát a organizace hospodářská. Stát a církev. Stát a národnost. Marxův a Engelsův pojem „společnosti“. Anarchismus a státní socialismus. Bernstein kontra Marx-Engels
- 110. Vývoj moderního státu: organizace hospodářská a intelektuální stává se samostatnou. Stát a filosofie. Afilosofismus a astatismus (anarchismus). Centralizace a autonomizace autonomie funkční, nejen lokální
- 111. Marxova a Engelsova filosofie právní
- 112. Právo má obsah širší než hospodaření. Forma výroby nepodmiňuje formy majetku. Sankce práva jen v moci a ve vůli většiny?
- 113. Engelsův výklad lidských práv a zvláště proletářského požadavku rovnosti
- 114. Pozitivistický historismus neuznává pozitivních pojmů práva. Lidová práva se vyvíjejí v oblasti církevně-náboženské. Pojem rovnosti u Marxe a Engelse neurčitý
- Kapitola osmá. Národnost a mezinárodnost
- 115. Některé novější projevy marxistické o otázce národnostní
- 116. Názory Marxovy a Engelsovy. Jejich praktická mezinárodnost
- 118. Kautsky o národnostním federalismu. Národnost a humanita. Právo jazykové je přirozené. Kosmopolitismus, nacionalismus, socialismus
- 107. Marxovo učení o státě a jeho vývoj. Stát a buržoazie. Stát politický
- 119. Marx a marxisté o Rusku a o Slovanech. Marxismus a otázka polská. Marxisté proti německému šovinismu
- 120. Marx a otázka židovská
- Kapitola devátá. Otázka náboženská
- 121. Marxův Kapitál dovršuje Feuerbachovu kritiku náboženství: náboženský antropomorfismus ekonomickým fetišismem
- 122. Engelsova filosofie náboženství
- 123. Antropomorfismus nevyčerpává podstaty náboženství. Marx a Engels obnovují s Feuerbachem racionalistický deismus. Náboženství a jeho prvek etický a sociální. Moderní boj o Boha
- 124. Marxův revoluční ateismus: křesťanství náboženstvím otroků
- 125. Vliv náboženství v době nové. Reformace. Kulturní význam velikého historického dualismu náboženského: Katolicismus a protestantismus. Podstata protestantismu a jeho význam pro moderní filosofii, vědu, mravnost a politiku. Dva typy hospodářství vůbec a speciálně také socialismu: typ katolický a protestantský. Historický materialismus a problém náboženský
- 126. Poměr marxismu ke katolicismu, k protestantství, k židovství
- 117. Vývoj principu národnostního
- 106. Vývoj politického myšlení v Německu. Hegelovská levice
- Kapitola sedmá. Stát a právo
- Část čtvrtá. Soustavy ideologické
- Část třetí. Podstata a vývoj hospodářské organizace společnosti (pokračování)
- Kapitola šestá. Vznik a vývoj civilizace: komunismus
- Oddíl A. Komunismus budoucnosti
- 90. Marxismus je svou podstatou komunismem. Marxovy požadavky komunistické. Jeho stoupenci
- 91. Komunismus a materialismus
- 92. Marxovský komunismus společenskou soustavou nejen hospodářskou, nýbrž také duchovou a kulturní vůbec
- 93. Rozlišení pojmů: socialismus, kolektivismus, komunismus. Stanovisko autorovo
- 94. Kritika Marxovy komunistické soustavy. Domnělý protiklad komunismu a kapitalismu. Pokud se komunismus připravuje už nyní. Neurčitosti o principu rozdělení. Marx a Engels se nakonec komunismu vlastně vzdali
- Oddíl B: Komunismus prvotní. Vývoj rodiny a civilizace
- 95. Marx a Platón: význam rodiny pro marxovský komunismus. Engelsův spis o rodině (Engels a Morgan)
- 96. Základní myšlenka Engelsovy knihy o rodině: společnost je původně organizována svazky rodinnými, nikoli poměry výrobními. Rozpor s historickým materialismem
- 97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury
- 98. Znova moralismus proti amoralismu. Engelsův fetišismus pokrevenství. Engelsovy názory o původních formách rodiny jsou nesprávné. Engelsova matriarchátu nikdy nebylo
- 99. Podstata původního rodu (gens). Zřízení rodové není v protikladu k státu. Prvotní komunismus negativní, ne pozitivní. Takzvaný agrární komunismus doby nejstarší
- 100. Engelsovo líčení rodového zřízení u národů evropských, zvláště u Germánů a Slovanů. Ruský mir a zadruga. Engels a slavjanofilové
- 101. Barbarství a civilizace: civilizace degenerací a dekadencí
- 102. Kritika Engelsových kulturních dějin a zvláště jeho teorie úpadku
- 103. Co je vlastně Engelsův původní komunismus: komunismu absolutního nikdy nebylo. Komunismus pohlavní a rodinný jako základ komunismu hospodářského
- Oddíl C: Otázka ženská. Volná láska
- 104. Budoucí komunismus má být také pohlavní. Engelsův výklad podstaty a vývoje monogamie. Rodina buržoazní a proletářská. Socialismus a individuální láska pohlavní. Volná láska budoucnosti
- 105. Engelsova dekadentní teorie lásky a její důvody: materialismus. Dvojí typ dekadence – katolický a protestantský. Láska, ne láska volná!
- 127. Mladší marxisté a problém náboženský. Je náboženství věcí soukromou? Pokud je socialismus hnutím náboženským
- Kapitola desátá. Otázka etická
- 128. Marx a Engels pro pozitivistický amoralismus, ale zároveň pro humanitní moralismus. Marx a Engels přijímají humanismus Feuerbachův: humanismus „reálný“ bez sentimentality. Třídní morálka negativní, ale přesto „skutečně lidská“
- 129. Noetická odůvodnění zákona mravního. Mravní zákon je absolutní: v kterém smyslu. Pouhé morálky třídní není: „Morálka budoucnosti skutečně lidská.“ Základní otázka noetická o etické sankci. Mravnost a náboženství
- 152. Marxismus a anarchismus
- 153. Vnitřní rozpory Marxova revolucionismu: revolucionismus je původu francouzského a nehodí se k německé filosofii. Socialismus katolický a protestantský. Kolísání v taktice mezi evolucionismem a katastrofismem. Teorie hodnotní v rozporu s revolucionismem
- Oddíl B. Marxismus a parlamentarismus
- 154. Marxismus se stává socialismem státním. Přeceňování činnosti politické. Strana sociálnědemokratická jako sociální strana reformní v moderní demokracii. Radikalismus negativní a pozitivní
- 155. Marxismus a formy ústavní: republikanismus. Vývoj státu konstitučního. Otázka ústavní formy stává se méně akutní. Socialismus a monarchismus. Anarchismus shora. „Sociální království“. Marxismus a militarismus. Vnější politika: politika světová
- 156. Demokratismus státu konstitučního. Reforma konstitucionalismu. (Všeobecné právo volební. Zastoupení minoritní. Referendum. Iniciativa. Autonomizace proti centralizaci: socialismus komunální.)
- 157. Demokratismus a politika vědecká: antropomorfický pojem masy. Pověra demokratická
- 158. Politický primitivismus následkem demokratismu antropomorfického
- 159. Vady politického primitivismu. Marxismus a hospodářská družstva
- 160. Spolky vzdělávací. Propaganda mravní. Koncetrická práce sociální. Demokratismus jako názor na život a na svět a jeho politika sub specie aeternitatis
- 151. Podstata moderního vývoje filosofického a nábožensko-etického od reformace. Faust Marxův se stává voličem
- Část šestá. Výsledek
- 161. Chronická krize vědeckého, filosofického i politického marxismu
- 162. Diskuse o této krizi
- Předmluva vydavatelova k druhému českému vydání
- Poznámka k pátému [třetímu českému] vydání
- Ediční poznámka
- Srovnání prvního a druhého (čtvrtého) českého vydání
- Srovnání druhého (šestého) českého vydání s vydáním německým
- Vysvětlivky a odkazy
- Svazek I
- Svazek II
- Kapitola čtrnáctá. Krize marxismu vědecká a filosofická
- 150. Kritika u Marxe a Schopenhauera. Marx a pesimismus. Pesimismus objektivismu a subjektivismu. Moderní sebevražednost vlastní otázkou sociální. Sebevražda a vražda. Moderní titáni a jejich boj s Bohem a o Boha. Revoluce ateismu
- 149. Marxova kritika jako pokračování filosofie Feuerbachovy. Revoluční nespokojenost Marxova vyplývá z filosofie, nikoliv z kritiky hospodářské
- 148. Marxův „kategorický imperativ“ „praktické kritiky“, tj. revoluce. Kritika nekritická. Negace a kritika tvůrčí. Čistě empiristická kritika historismu. Bez kritiky zásad. Kritika amorální. Kritika objektivistická bez sebekritiky
- 130. Materiální obsah zákona mravního. Marxův a Engelsův dualismus. Egoismus a altruismus. Člověk podle Marxe v podstatě egoistický.
- 131. Marxova obava před sentimentalitou neodůvodněná: Vývoj moderního ideálu humanitního. Humanita bez lásky nemožná: Socialismus nejen vědecký, také sociální! Marxův a Engelsův aristokratický hédonismus
- 132. Moderní láska: láska demokratická
- 133. Mladší marxisté uznávají samostatnost a účinnost mravnosti neegoistické
- 134. Socialistická diskuse o otázkách praktické etiky. Zločin a trest. Zločin a poměry hospodářské. Zločin politický: masa. Prostituce. Marxova teorie trestu
- Kapitola jedenáctá. Socialismus a umění
- 135. Socializace moderníh umění. Historický materialismus a umění
- 136. Vliv socialismu na jednotlivé druhy umění
- 137. Sociální hodnota umění pro vzdělání. Začátky sociální a socialistické estetiky (Ruskin, Morris, Bax, Crane, Tolstoj). Marxův materialismus práce a pozitivistický intelektualismus vede k přezírání krásy
- Kapitola dvanáctá. Marxismus: absolutní objektivismus
- 138. Marxismus jako soustava filosofická: absolutní objektivismus v protivě k německému absolutnímu subjektivismu (idealismu). Nejdůležitější teze marxismu. Nedostatečnost absolutního objektivismu
- 139. Marxismus a problémy nové filosofie a etiky
- 140. Sociální a etická hodnota marxismu
- 141. Marx a Engels
- Část pátá. Marxistická kritika v praxi
- Kapitola třináctá. Hlavní problémy marxistické politiky
- Oddíl A: Revoluce či reformace?
- 142. Marxova revolučnost: materialismus jako činnost „prakticko-kritická“, jako revoluce: Marx se nakonec mírní
- 143. Engelsova politická závěť: revoluce se prohlašuje za nemožnou a za nepotřebnou
- 144. Marxovi a Engelsovi nástupci. Jejich spor o radikalismus a oportunismus. Otázka přípustnosti kompromisu
- 145. Marxova filosofie humanistické revoluce na základě humanismu Feuerbachova
- 146. Tato filosofie revoluce je romantická a ideologická
- 147. Nematerialistická teorie revoluce: reformace, ne revoluce! Problém revoluce je v poslední instanci etický. Demokratická etika proti aristokratické revoluci