sv. 10 |
Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické. Svazek druhý
[1898]
-
Praha: J. Laichter, 1898, 701 s
-
Rejstřík osob
-
108. Engelsova státověda. Stát jako protiklad organizace rodové. Vývoj státu. Stát odumře
-
109. Nauka historického materialismu o státu nedostatečná: podstata a význam státu. Stát a organizace hospodářská. Stát a církev. Stát a národnost. Marxův a Engelsův pojem „společnosti“. Anarchismus a státní socialismus. Bernstein kontra Marx-Engels
-
110. Vývoj moderního státu: organizace hospodářská a intelektuální stává se samostatnou. Stát a filosofie. Afilosofismus a astatismus (anarchismus). Centralizace a autonomizace autonomie funkční, nejen lokální
-
111. Marxova a Engelsova filosofie právní
-
112. Právo má obsah širší než hospodaření. Forma výroby nepodmiňuje formy majetku. Sankce práva jen v moci a ve vůli většiny?
-
113. Engelsův výklad lidských práv a zvláště proletářského požadavku rovnosti
-
114. Pozitivistický historismus neuznává pozitivních pojmů práva. Lidová práva se vyvíjejí v oblasti církevně-náboženské. Pojem rovnosti u Marxe a Engelse neurčitý
-
Kapitola osmá. Národnost a mezinárodnost
-
115. Některé novější projevy marxistické o otázce národnostní
-
116. Názory Marxovy a Engelsovy. Jejich praktická mezinárodnost
-
118. Kautsky o národnostním federalismu. Národnost a humanita. Právo jazykové je přirozené. Kosmopolitismus, nacionalismus, socialismus
-
107. Marxovo učení o státě a jeho vývoj. Stát a buržoazie. Stát politický
-
119. Marx a marxisté o Rusku a o Slovanech. Marxismus a otázka polská. Marxisté proti německému šovinismu
-
120. Marx a otázka židovská
-
Kapitola devátá. Otázka náboženská
-
121. Marxův Kapitál dovršuje Feuerbachovu kritiku náboženství: náboženský antropomorfismus ekonomickým fetišismem
-
122. Engelsova filosofie náboženství
-
123. Antropomorfismus nevyčerpává podstaty náboženství. Marx a Engels obnovují s Feuerbachem racionalistický deismus. Náboženství a jeho prvek etický a sociální. Moderní boj o Boha
-
124. Marxův revoluční ateismus: křesťanství náboženstvím otroků
-
125. Vliv náboženství v době nové. Reformace. Kulturní význam velikého historického dualismu náboženského: Katolicismus a protestantismus. Podstata protestantismu a jeho význam pro moderní filosofii, vědu, mravnost a politiku. Dva typy hospodářství vůbec a speciálně také socialismu: typ katolický a protestantský. Historický materialismus a problém náboženský
-
126. Poměr marxismu ke katolicismu, k protestantství, k židovství
-
117. Vývoj principu národnostního
-
106. Vývoj politického myšlení v Německu. Hegelovská levice
-
Kapitola sedmá. Stát a právo
-
Část čtvrtá. Soustavy ideologické
-
Část třetí. Podstata a vývoj hospodářské organizace společnosti (pokračování)
-
Kapitola šestá. Vznik a vývoj civilizace: komunismus
-
Oddíl A. Komunismus budoucnosti
-
90. Marxismus je svou podstatou komunismem. Marxovy požadavky komunistické. Jeho stoupenci
-
91. Komunismus a materialismus
-
92. Marxovský komunismus společenskou soustavou nejen hospodářskou, nýbrž také duchovou a kulturní vůbec
-
93. Rozlišení pojmů: socialismus, kolektivismus, komunismus. Stanovisko autorovo
-
94. Kritika Marxovy komunistické soustavy. Domnělý protiklad komunismu a kapitalismu. Pokud se komunismus připravuje už nyní. Neurčitosti o principu rozdělení. Marx a Engels se nakonec komunismu vlastně vzdali
-
Oddíl B: Komunismus prvotní. Vývoj rodiny a civilizace
-
95. Marx a Platón: význam rodiny pro marxovský komunismus. Engelsův spis o rodině (Engels a Morgan)
-
96. Základní myšlenka Engelsovy knihy o rodině: společnost je původně organizována svazky rodinnými, nikoli poměry výrobními. Rozpor s historickým materialismem
-
97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury
-
98. Znova moralismus proti amoralismu. Engelsův fetišismus pokrevenství. Engelsovy názory o původních formách rodiny jsou nesprávné. Engelsova matriarchátu nikdy nebylo
-
99. Podstata původního rodu (gens). Zřízení rodové není v protikladu k státu. Prvotní komunismus negativní, ne pozitivní. Takzvaný agrární komunismus doby nejstarší
-
100. Engelsovo líčení rodového zřízení u národů evropských, zvláště u Germánů a Slovanů. Ruský mir a zadruga. Engels a slavjanofilové
-
101. Barbarství a civilizace: civilizace degenerací a dekadencí
-
102. Kritika Engelsových kulturních dějin a zvláště jeho teorie úpadku
-
103. Co je vlastně Engelsův původní komunismus: komunismu absolutního nikdy nebylo. Komunismus pohlavní a rodinný jako základ komunismu hospodářského
-
Oddíl C: Otázka ženská. Volná láska
-
104. Budoucí komunismus má být také pohlavní. Engelsův výklad podstaty a vývoje monogamie. Rodina buržoazní a proletářská. Socialismus a individuální láska pohlavní. Volná láska budoucnosti
-
105. Engelsova dekadentní teorie lásky a její důvody: materialismus. Dvojí typ dekadence – katolický a protestantský. Láska, ne láska volná!
-
127. Mladší marxisté a problém náboženský. Je náboženství věcí soukromou? Pokud je socialismus hnutím náboženským
-
Kapitola desátá. Otázka etická
-
128. Marx a Engels pro pozitivistický amoralismus, ale zároveň pro humanitní moralismus. Marx a Engels přijímají humanismus Feuerbachův: humanismus „reálný“ bez sentimentality. Třídní morálka negativní, ale přesto „skutečně lidská“
-
129. Noetická odůvodnění zákona mravního. Mravní zákon je absolutní: v kterém smyslu. Pouhé morálky třídní není: „Morálka budoucnosti skutečně lidská.“ Základní otázka noetická o etické sankci. Mravnost a náboženství
-
152. Marxismus a anarchismus
-
153. Vnitřní rozpory Marxova revolucionismu: revolucionismus je původu francouzského a nehodí se k německé filosofii. Socialismus katolický a protestantský. Kolísání v taktice mezi evolucionismem a katastrofismem. Teorie hodnotní v rozporu s revolucionismem
-
Oddíl B. Marxismus a parlamentarismus
-
154. Marxismus se stává socialismem státním. Přeceňování činnosti politické. Strana sociálnědemokratická jako sociální strana reformní v moderní demokracii. Radikalismus negativní a pozitivní
-
155. Marxismus a formy ústavní: republikanismus. Vývoj státu konstitučního. Otázka ústavní formy stává se méně akutní. Socialismus a monarchismus. Anarchismus shora. „Sociální království“. Marxismus a militarismus. Vnější politika: politika světová
-
156. Demokratismus státu konstitučního. Reforma konstitucionalismu. (Všeobecné právo volební. Zastoupení minoritní. Referendum. Iniciativa. Autonomizace proti centralizaci: socialismus komunální.)
-
157. Demokratismus a politika vědecká: antropomorfický pojem masy. Pověra demokratická
-
158. Politický primitivismus následkem demokratismu antropomorfického
-
159. Vady politického primitivismu. Marxismus a hospodářská družstva
-
160. Spolky vzdělávací. Propaganda mravní. Koncetrická práce sociální. Demokratismus jako názor na život a na svět a jeho politika sub specie aeternitatis
-
151. Podstata moderního vývoje filosofického a nábožensko-etického od reformace. Faust Marxův se stává voličem
-
Část šestá. Výsledek
-
161. Chronická krize vědeckého, filosofického i politického marxismu
-
162. Diskuse o této krizi
-
Předmluva vydavatelova k druhému českému vydání
-
Poznámka k pátému [třetímu českému] vydání
-
Ediční poznámka
-
Srovnání prvního a druhého (čtvrtého) českého vydání
-
Srovnání druhého (šestého) českého vydání s vydáním německým
-
Vysvětlivky a odkazy
-
Svazek I
-
Svazek II
-
Kapitola čtrnáctá. Krize marxismu vědecká a filosofická
-
150. Kritika u Marxe a Schopenhauera. Marx a pesimismus. Pesimismus objektivismu a subjektivismu. Moderní sebevražednost vlastní otázkou sociální. Sebevražda a vražda. Moderní titáni a jejich boj s Bohem a o Boha. Revoluce ateismu
-
149. Marxova kritika jako pokračování filosofie Feuerbachovy. Revoluční nespokojenost Marxova vyplývá z filosofie, nikoliv z kritiky hospodářské
-
148. Marxův „kategorický imperativ“ „praktické kritiky“, tj. revoluce. Kritika nekritická. Negace a kritika tvůrčí. Čistě empiristická kritika historismu. Bez kritiky zásad. Kritika amorální. Kritika objektivistická bez sebekritiky
-
130. Materiální obsah zákona mravního. Marxův a Engelsův dualismus. Egoismus a altruismus. Člověk podle Marxe v podstatě egoistický.
-
131. Marxova obava před sentimentalitou neodůvodněná: Vývoj moderního ideálu humanitního. Humanita bez lásky nemožná: Socialismus nejen vědecký, také sociální! Marxův a Engelsův aristokratický hédonismus
-
132. Moderní láska: láska demokratická
-
133. Mladší marxisté uznávají samostatnost a účinnost mravnosti neegoistické
-
134. Socialistická diskuse o otázkách praktické etiky. Zločin a trest. Zločin a poměry hospodářské. Zločin politický: masa. Prostituce. Marxova teorie trestu
-
Kapitola jedenáctá. Socialismus a umění
-
135. Socializace moderníh umění. Historický materialismus a umění
-
136. Vliv socialismu na jednotlivé druhy umění
-
137. Sociální hodnota umění pro vzdělání. Začátky sociální a socialistické estetiky (Ruskin, Morris, Bax, Crane, Tolstoj). Marxův materialismus práce a pozitivistický intelektualismus vede k přezírání krásy
-
Kapitola dvanáctá. Marxismus: absolutní objektivismus
-
138. Marxismus jako soustava filosofická: absolutní objektivismus v protivě k německému absolutnímu subjektivismu (idealismu). Nejdůležitější teze marxismu. Nedostatečnost absolutního objektivismu
-
139. Marxismus a problémy nové filosofie a etiky
-
140. Sociální a etická hodnota marxismu
-
141. Marx a Engels
-
Část pátá. Marxistická kritika v praxi
-
Kapitola třináctá. Hlavní problémy marxistické politiky
-
Oddíl A: Revoluce či reformace?
-
142. Marxova revolučnost: materialismus jako činnost „prakticko-kritická“, jako revoluce: Marx se nakonec mírní
-
143. Engelsova politická závěť: revoluce se prohlašuje za nemožnou a za nepotřebnou
-
144. Marxovi a Engelsovi nástupci. Jejich spor o radikalismus a oportunismus. Otázka přípustnosti kompromisu
-
145. Marxova filosofie humanistické revoluce na základě humanismu Feuerbachova
-
146. Tato filosofie revoluce je romantická a ideologická
-
147. Nematerialistická teorie revoluce: reformace, ne revoluce! Problém revoluce je v poslední instanci etický. Demokratická etika proti aristokratické revoluci