sv. 9 | Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické. Svazek první [1898]

Praha: J. Laichter, 1898, 701 s

in: Jindřich Srovnal (ed.): Otázka sociální I. Základy marxismu filosofické a sociologické, svazek první, Ústav T. G. Masaryka: Praha / Masarykův ústav a Archiv AV ČR: Praha, 2000, s. 9–275

Evangelický
Socialismus křesťanský
Sociologie
Nesocialisté
Anarchistická kritika marxismu
Vědecké a literární časopisy marxistické
Katolický
75. Práce sama hodnoty netvoří. Bez kategorie užitku nedá se pojem hodnoty stanovit. Co tvoří hodnotu práce samé? Práce a pracovní síla
Holanďané
Italská literatura socialistická
Francouzští marxisté
Anglická a americká literatura socialistická
Jiní němečtí socialisté
Spisy Ferdinanda Lassalla
Spisy Friedricha Engelse
Slovanští socialisté
Spisy Karla Marxe
Pravoslavný
Soustavné spisy národohospodářské
12. Marxův a Engelsův nekritický objektivismus a vulgární materialismus. Jejich dogmatismus
11. Marxův a Engelsův výklad materialismu
Oddíl C: Marxův materialismus pozitivistický
10. Marxismus a darvvinismus: Marxova dialektika a moderní evolucionismus
9. Marx přetvořuje Hegelovu dialektiku materialisticky
Oddíl B: Marxův historismus: Dialektika materialistická
8. Marx a Hegel. Marxův historismus hegelovský stává se Feuerbachovým vlivem materialistickým: materialismus historický
Publikace národohospodářské a státovědecké
7. Marxův vývoj od německé filosofie k socialismu. Marx filosofem podstatně německým. Německá filosofie méně ideologická, než Marx soudí
5. Vývoj evropského myšlení po francouzské revoluci. Filosofie se stává politicko-sociální a vědeckou (pozitivistickou). Marx a Engels pod vlivem nové filosofie německé francouzské a anglické
Oddíl A: Marxův vývoj vědecký a filosofický
Kapitola druhá: Marxova-Engelsova noetika a metafyzika: materialismus pozitivistický
Část druhá. Materialismus historický
Bibliografie socialismu
Encyklopedie socialismu od autorů socialistických
Příručky národohospodářské a státovědecké
6. Marx a Engels přicházejí Feuerbachem od hegelovství k pozitivismu. Marx a Feuerbach
Socialisté
Oddíl B: Literární pomůcky ke studiu marxismu (teoretického)
13. Marxův a Engelsův pozitivismus. Pozitivní věda proti metafyzice a ideologii
87. Otázka agrární. Marxovo učení o rentě a jeho teorie hodnotní
88. O Marxových dějinách hospodaření
89. Souhrnný úsudek o Marxově ekonomice. Význam Marxovy teorie hodnotní: nastává doba práce. Práce jako práce drobná. Demokratická práce proti aristokratickému sportu. Marxův a Engelsův revolucionismus je ještě romanticky aristokratický. Nedostatečnost materialismu
Dodatek k § 88: Přehled literatury o dějinách hospodářských
Literatura o Anglii
Dějiny národů ostatních
Dějiny hospodaření všeobecné
Dějiny zemědělství (a feudalismu)
Dějiny (ruského) míru a zádruhy
Dějiny řemesla
Dějiny organizace městské
Dějiny obchodu
Dějiny komunikace
Dějiny námořnictví
Dějiny chudinství
86. Marx o obchodu. Moderní obchodník
85. Marx sám rozkládá své dvě hlavní třídy v jednotlivá individua
84. Marxova teorie dekadence vyvrací se daty populacioništiky. Marx proti Malthusovi a Lassallovi. Marx pro Darwina a proto také pro – Malthuse. A opět III. svazek Kapitálu proti svazku 1
83. Marxovský protiklad kapitalismu a proletarismu. Podstata moderního kapitalismu. Kapitalismus není jedinou příčinou bídy. Celkový stav dělnictva vyvrací Marxovu teorii všeobecné dekadence. Nálada socialistická dekadentní není
3. Rozsah a metoda těchto studií
2. Vymezení pojmu marxismus. Marx a Engels. Marxisté novější
1. Otázka sociální: socialismus a marxismus
Oddíl A: Rozsah a metoda těchto studií
Kapitola první: Úkol těchto studií. Pomůcky literární
Část první. Úvod
Předmluva k zvláštnímu ruskému vydání páté části Otázky sociální
4. Spisy Marxovy, Engelsovy, Lassallovy a jiných socialistických teoretiků. Spisovatelé o socialismu nesocialističtí a některé pomůcky literární
Předmluva k německému vydání
76. Materialistický objektivismus Marxovy teorie hodnotní. Marx proti elementu užitku, ježto ukazuje na motivy. Poptávka neslučitelná s ekonomickým materialismem. Psychofyzické posouzení práce
77. Poměr etiky a ekonomiky. Egoismus a altruismus v životě hospodářském. Podstata a metoda ekonomiky
78. Marx o práci tělesné a duševní: Práce jednoduchá a složená. Ekonomický materialismus nestačí. Hodnota práce se měří časem. Marxova teorie mzdy je s tím v odporu
79. Pojem práce „společenské“. Fetišismus práce
80. Dělba práce. Marxův ideál „absolutní disponibility“. Materialismus a primitivismus je neschopen správně pochopit problém dělby a organizace práce
81. Dělba práce základem tvoření tříd. Třídy majetkové a pracovní. Engelsův výklad vývoje tříd není jednotný
82. Marxovo učení o koncentraci kapitálu je nesprávné: střední stav nemizí, jak učil Marx. III. svazek Kapitálu zase proti svazku I. Bernstein proti Marxovu katastrofismu, nadhodnotě a třídnímu boji
Předmluva k prvnímu českému vydání
Dějiny otroctví
14. Pozitivistické učení o antropomorfismu. Mýtus a kritika: Ideologie
16. Marxova a Engelsova soustava věd. Problém klasifikace a organizace věd, logickya sociálně
Oddíl C: Sociální ideál a utopismus. Svoboda vůle a historické zákony
58. Jak vysvětluje Marx pokrok vůbec? Výklad pokroku musí být nejen sociologický, nýbrž také metafyzický. Návrat ke Kantovi také metafyzickou revizí materialismu?
57. Pokroku přímočarého, hromadného a náhlého není. Je budoucí komunismus stavem stacionárním?
56. Nejdůležitější stadia vývojová
55. Pokrok zároveň odkrokem
54. Marx dává větší důraz na vývoj než na pokrok. Pozitivistický impasibilismus. Měřítko pokroku
53. Marxova teorie vývoje podle zákona negace negace. Tento katastrof!smus není ve shodě s jeho evolucionismem
59. Strach marxistů před utopismem? Co je utopismus?
52. Nejasnosti o tom, co znamená vědecký výklad. Jsou u Marxe obecné zákony vývoje?
Oddíl B: Historické zákony a teorie vývoje
50. Historická skica nejdůležitějších názorů o poměru vědomí individuálního k vědomí kolektivnímu
49. Obecné vědomí se vyvíjí historicky: uvědomění dějinné
48. Hlavní pravidla pro studium poměru individua k mase. Antropomorfistické pojetí masy a společnosti. Je společnost organismem? Pochybená metoda sociologického organicismu. Otázka oprávněnosti celku – většiny – menšiny – individua. Marxismus nerozřešil problém individualismu a kolektivismu (socialismu, obecného komunismu). Velké masy nejsou posledními ženoucími silami dějin
47. Psychologie masy: iluzionismus, individualismus a socialismus: komunismus není jen hospodářský, ale je také duchový (logický a etický), ba přímo biologický. Komunismus a materialistický naturalismus
46. Psychologie sil historických a zvláště „ženoucích sil ženoucích“. Trojí motivy: psychologické a ekonomické qui pro quo
45. Také pojem třídního boje a boje vůbec je neurčitý. Společnost není organizována jen bojem
51. Marx a Engels vidí vědeckost historie ve stanovení zákonů, speciálně zákonů přírodních
15. Jak Engels vymezuje filosofii. Logika a dialektika
60. Názory Marxovy, Engelsovy a jiných marxistů o sociálním programu budoucnosti. Renardova věda o sociálním ideálu
62. Toto předvídání neodstraňuje etiku, vědomí a svědomí. Etika a filosofie dějin
74. Sociologické a filosofické chyby marxismu mstí se v učení ekonomickém. Vlastní vědecký charakter Kapitálu: nehotovost a kolísání
73. Do které míry si byl tohoto rozporu vědom Marx sám?
72. Hodnota se nedá vyložit jen prací. Důkazem rozpor mezi I. a III. svazkem Kapitálu. Nadpráce či konkurence? Nejdůležitější pokusy vysvětlit rozpor I. a III. svazku
71. Marxův Kapitál teorií kapitalistického vykořisťování: Pojem nadhodnoty předmětem naší kritiky
Oddíl B: Kritika Marxovy teorie nadhodnoty
70. Souhrnná formulace těchto názorů Marxových Engelsem
69. Trojí hlavní studium vývoje hospodářského. Zákon negace negace žene kapitalismus ke komunismu: expropriace expropriátorů
61. Sociálně-historické předvídání a prorokování
68. Vývoj kapitalistického velkoprůmyslu od takzvané původní akumulace
66. Marxova teorie hodnotní: statky vyvozují svou hodnotu z práce
65. Úkol této části našich studií: konkrétnější vylíčení hospodářských tříd a jejich boje
Oddíl A: Marxův obraz novodobého kapitalismu
Kapitola pátá: Boj tříd hospodářských
Část třetí. Podstata a vývoj hospodářské organizace společnosti
64. Marxovo a Engelsovo zaměňování determinismu s fatalismem. „Poměry“ a naturalistický objektivismus vůbec
63. Marxův a Engelsův skok do říše svobody: svoboda vůle. Sociální teleologie a sociální ideál
67. Směna. Nadhodnota a kapitál. Práce zbožím. Mzda. Účinky stroje a pokroku technického vůbec. Rezervní armáda: poměrné přelidnění. Soustředění kapitálu. Ekonomický fetišismus
43. Společnost není organizována ve dvou (třech) třídách
44. Neurčitost a neučleněnost pojmů: proletariát a buržoazie
Oddíl A: Engelsovy „ženoucí síly sil ženoucích“. Třídní boj. Masa a individuum
b) „Člověk jest, co jí“. Vliv chudoby a bohatství, fyziologický, mravní, intelektuální
a) Poměry výrobní (směnné, komunikační). Práce. Třídní boj
28. Předběžná analýza „ekonomických poměrů“: jejich smysl hospodářský a sociální
27. Marxův materialismus historický je pozitivistický, objektivistický historismus a naturalistický ekonomismus. Všemohoucí „poměry“. Marxův ultrapozitivistický amoralismus. Marx a Engels se kolísají a nakonec uznávají také moralismus
26. Mladší marxisté: Bax a Kautsky, Konrad Schmidt, Bernstein, Ernst, Cunow, Plechanov (Deville a jiní). Pokus systematického a nematerialistického vymezení historického materialismu
25. Definice Engelsovy. Marx a Engels si v různých dobách odporují
24. Název „materialismus historický“. Rozličné definice Marxovy
Oddíl A: Marxistické výměry historického materialismu
Kapitola třetí: materialismus historický
23. Proti materialismu jsou Bax, Schmidt, Stern, Bernstein (Plechanov, Mehring). Návrat ke Kantovi?
Oddíl D: Mladší marxisté proti materialismu
22. Zatímní celkový úsudek o filosofii Marxově: marxismus je eklektický. Nedostatek kritiky a organické syntéze moderních filosofických prvků. Revoluční ateismus
21. Objektivismus Marxův. Marxismus reakcí proti subjektivistickému idealismu a romantismu. Marx, Feuerbach, Schopenhauer. Socialistická nálada
20. Socialistická popularizace vědy. Dělnictvo a filosofie. Teorie a praxe. Praxe revoluční
19. Marxistický naturalismus: socialismus a přírodověda. Demokratičnost a revolučnost přírodovědy
18. Marx a Engels jako sociologové. Socialismus a sociologie
17. Engels liší zvláštní obor věd historických. Marxův a Engelsův upřílišený historismus. Realismus proti historismu
c) Takzvané živočišné potřeby životní. „Primům vivere, dein philosophari.“ (Schopenhauer a Comte.)
42. Engelsův výklad dvou (tří) velkých tříd a jejich ekonomického boje: ekonomické
d) Podmanění přírody. Teorie a praxe
29. Pozdější výklady marxistů omezují otázku na otázku po stupni ekonomického materialismu. Tím se nevyřizuje otázka hlavní: Jsou poměry ekonomické příčinou všeho kulturního života a jsou jen ony reálné?
Kapitola čtvrtá: Organizace třídní společnosti: historické zákony a teorie vývoje
41. K vývoji ekonomického materialismu: Marx přijímá obecné mínění vědecké
40. Marxovo zdůvodnění historie jako exaktní vědy v souvislosti s vývojem novější sociologie a sociálních věd vůbec
39. Resumé posavadní analýzy materialismu historického. Vědecký socialismus proti ekonomickému materialismu: Ekonomika pozitivně vědecká není následkem hospodářského komunismu, nýbrž jeho předpokladem. Ideologie pozitivistická a „ideologická“? Znova problém antropomorfismu
Oddíl C: K vývoji materialismu historického
38. Všecky sociálně-historické síly se nakonec redukují na tři základní duševní kategorie: na rozum, cit, chtění. Otázka primátu duševních činností. Schopenhauer, Comte, Kant a Hegel. Marx materializuje Hegelovi dialektiku a dochází tak k Schopenhauerovu primátu vůle. Která je vlastní duševní a historická hybná síla? Otázka spontánnosti. Do které míry jsme svobodni?
37. Marx neprohloubil svůj iluzionismus ani psychologicky, ani sociologicky. Marx a Hegel. Každý iluzionismus je zároveň deziluzionismem: filosofie hledá smysl světa a života
36. Marxova redukce všech sil sociálních a historických na hospodaření, ekonomický materialismus, vede k prohlášení individuálního vědomí za iluzi. Psychologie – vědomí popírá ekonomický materialismus
35. Ekonomický materialismus filosofickým a metodickým primitivismem: mnohost a složitost sociálních příčin vyžaduje přesné srovnávací metody
34. Tato kritika se zkouší na některých příkladech ekonomického výkladu historického
33. Marx ani Engels materialismu historického nikde nedokázali. Ekonomické poměry nejsou k ideologii ve vztahu kauzálním
32. Marxův historismus. Metodické vady historismu upřílišeného. Historismus jako nekritický empirizmus. Co jsou vlastně dějiny? Historismus jako logika fakt. Přítomnost jako obraz minulosti. Historismus jako metodický a etický diletantismus
31. Požadavek vědeckosti historie je oprávněný, ale Marx ho nesplňuje. Podstata historické metody. Historická fakta, ale také výklad jejich smyslu: Historie a její poměr k filosofii a k sociologii. Historie materialistická nemožná. Marxův dějinný materialismus – ideologický
30. Materialismus historický usiluje o historii přesně vědeckou
Oddíl B: Materialismus historický úsilím o vědeckou historii: materialismus ekonomický
e) Historický materialismus a darwinismus i evolucionismus. Engels a Morgan
K soudobému stavu hospodářskému