sv. 26 | [Přicházím nepřipraven…] [1906]

V úvodním popisu průběhu schůze se praví: „sotva čtvrtina všech přítomných opustila sál a z těch ještě mnozí spíše pro pokročilou dobu (byla již jedna hodina po půlnoci) než na vyzvání P. Jemelky. Ostatní zůstali na svých místech a se zájmem a s nadšením vyslechli závěrečnou řeč prof. Masaryka, kterou schůze skončena krátce před druhou hodinou ranní.“ V následné Poznámce o textu přednášek (podepsáno Pořadatelstvo) mj. stojí: „Řeč prof. Masaryka formálně, nikoli věcně, pozměněna v tom směru, že řeč původní a závěrečná replika následují po sobě a některé partie pro širší čtenářstvo v podrobnostech rozvedeny. Toto opatření přivoděno bylo jednak povahou věci samé, hlavně však tím, že má zároveň čeliti polemickým článkům, které v měsících listopadu, prosinci a lednu v Obnově nepřetržitě proti prof. Masarykovi vycházely.“ Svazek Inteligence a náboženství nejprve reprodukuje řeč Františka Reyla (docenta sociologie v biskupském semináři v Hradci Králové), dále Th. Bartoška (redaktora Volné myšlenky), F. Šulce (profesora bohosloví v biskupském semináři v Hradci Králové), následuje řeč Masarykova, na ni reaguje Fr. Reyl (s. 152–157), navazuje redaktor Volné myšlenky Jul. Myslík, poté k řeči přichází Alois Jemelka, člen jezuitského řádu v Hradci Králové. V závěru jeho vystoupení došlo k rozepři s Ladislavem Kuntem, který měl původně také řečnit, Jemelka vyzval věrné katolíky, aby opustili sál. Následovala ještě již zmíněná replika Masarykova.
  • Inteligence a náboženství. Náboženská diskuse v královéhradeckém Albertinu 23. října 1906, Praha, nákladem Času, 1907, uvedeno: 2. vyd., s. 60–151. Podepsáno Prof. T. Masaryk.